MENU
Poslední utkání ve skupině Američanům nevyšlo, po těsném a napínavém souboji se museli sklonit před Japonci. Důvody porážky hledal Jeffrey Nowaczyk. Kromě toho nám ale sdělili své dojmy z Prahy nebo to, co na má na softballu nejraději.
Co podle vás rozhodlo tento zápas?
Nehráli jsme nejlépe v obraně. Oni si ale výborně nahrávali a neustále na nás vyvíjeli tlak. Celou dobu se hrálo nahoru dolů, my jsme dobře pálili, oni dobře pálili.
Co jste mohli udělat lépe?
Vždycky můžete zahrát lépe. Nejsme spokojeni s naším výkonem, určitě se můžeme o hodně zlepšit. Doufám, že to zítra předvedeme.
Jak na vás působí Praha? Jste tu poprvé?
Jsem poprvé v Praze, v Česku i v Evropě. Minulá noc byla celkem zajímavá, vydal jsem se na malou procházku. Ušel jsem asi 12 mil (20 kilometrů), viděl jsem celé město. Nejlepší ze všeho je místní architektura. Nikdy jsem si nemyslel, že se nechám unést architekturou. Ale stalo se, je fantastická. Všichni jsou tu hrozně super, přátelští a pohostinní.
Nemůžu se nezeptat. Proč softball a ne baseball?
Celý život jsem byl fanoušek baseballu. Až do momentu, než jsem přičichl k softballu. Dostal jsem se do věku, kdy jsem zjistil, že baseballem zřejmě díru do světa neudělám. Žiju v Midlandu v Michiganu, kde je velká softballové komunita.
Jaká věc vám na softballu imponuje nejvíce?
Přátelé, které si uděláte po celém světě. Pak je to soutěžení. Nezajímá mě, jak jsem starý, prostě chci pořád soutěžit. To je to, co na softballu miluju. A doufám, že u něj ještě dlouho zůstanu.